Nejníže položené město Česka pod tlakem: Hřensko mění sucho, požáry i masový turismus

Na soutok turistické slávy a klimatických změn se dnes dívá Hřensko, vstupní brána do Českého Švýcarska. Obec ležící na hladině Labe v nadmořské výšce zhruba 115 metrů, v místě, kde řeka opouští české území a míří do Německa, láká návštěvníky nejen nejnižším bodem republiky, ale i dramatickou krajinou pískovcových skal.

Hřensko patří dlouhodobě k nejnavštěvovanějším oblastem v Česku. Každoročně sem přijíždějí statisíce lidí, kteří chtějí vidět známé skalní soutěsky, svézt se na lodičkách nebo vystoupat k Pravčické bráně. Už příjezd do obce ukazuje, jak výjimečné místo to je: silnice sevřená vysokými skalami, domy přitisknuté k pískovcovým stěnám a mezi nimi Labe vytvářejí atmosféru, která se od běžných českých měst a vesnic výrazně liší.

Turistický boom a zranitelná příroda

O Hřensku se mluví jako o bráně do národního parku České Švýcarsko. Kromě ikonických vyhlídek a filmových kulis tu lidé vyhledávají právě nejnižší bod Česka na hladině Labe. Turistů ale stále přibývá a obec je na nich ekonomicky závislá – většina restaurací, hotelů i dalších služeb žije hlavně z hlavní sezony.

To má konkrétní důsledky. V období největšího náporu je problém zaparkovat a některé části obce i stezek bývají doslova přelidněné. Správa národního parku proto už delší dobu řeší, jak omezit tlak masového turismu na křehké ekosystémy. Mluví se o erozi stezek, poškozování vegetace a hledají se způsoby, jak krajinu chránit, ale zároveň ji úplně neuzavřít veřejnosti.

Situaci navíc zásadně změnil největší lesní požár v moderní historii Česka, který před několika lety zasáhl České Švýcarsko a zničil rozsáhlé plochy lesů v okolí Hřenska. Část cest zůstala měsíce uzavřená a v některých úsecích se vzhled krajiny proměnil k nepoznání. Stromy oslabené ohněm i suchem začaly padat, přibylo riziko sesuvů a uvolňování skalních bloků.

Sucho, kůrovec a nejistá budoucnost

K problémům s přelidněním se přidává dlouhodobé sucho. Lesy v Českém Švýcarsku byly v minulosti z velké části smrkové, a ty hůře zvládají extrémní výkyvy počasí i nedostatek vody. Oslabené porosty snáze napadá kůrovec, stromy odumírají a tím se opět zvyšuje riziko dalších požárů i nebezpečí pro návštěvníky v podobě padajících kmenů.

Správa národního parku proto na řadě míst instaluje ochranné bariéry a pravidelně kontroluje bezpečnost turistických tras. Ne všemu se ale dá předejít. Potvrdil to i zásah hasičů na začátku května, kdy museli opět bojovat s ohněm. Stalo se to navíc v době, kdy národní parky jednají s ministerstvem životního prostředí o úsporných opatřeních. Podle dostupných informací by případné škrty mohly zasáhnout i samotnou požární ochranu v této oblasti.

Navzdory požárům, suchu i odumírání lesů přijíždějí do Hřenska dál tisíce lidí. Lákají je slavné filmové lokace i vědomí, že se procházejí krajinou, která vznikla před desítkami milionů let, kdy byl sever Čech ještě pod mořem. Odborníci ale upozorňují, že kombinace masového turismu, sucha, úbytku lesů a častějších požárů může tvář Hřenska a jeho okolí v příštích letech výrazně proměnit. Stále zřetelněji je podle nich vidět, že zdejší příroda se s takovým souběhem tlaků vyrovnává čím dál hůř.