„Další na řadě je Kuba.“ Šéf CIA přiletěl do Havany s tvrdým Trumpovým vzkazem

Kuba se potýká s masivními výpadky proudu, akutním nedostatkem paliva a protesty v ulicích, když do Havany v utajení přilétá ředitel CIA John Ratcliffe. Podle zdrojů z americké rozvědky přiváží jasné poselství od prezidenta Donalda Trumpa: Spojené státy jsou připraveny s Kubou vážně jednat, ale jen pokud režim přistoupí na zásadní politické a ekonomické změny.

Podle amerických představitelů jde pro ostrov s kolabující ekonomikou o mimořádně vzácnou příležitost. Zároveň však Washington dává najevo, že okno pro dohodu nebude otevřené napořád a že současná krize může Kubu dotlačit k rozhodnutí, kterému se desítky let vyhýbala.

Tajná mise CIA v době kolapsu energetiky

Ratcliffe se podle Reuters ve čtvrtek v Havaně setkal s nejvyššími představiteli kubánských bezpečnostních složek, včetně ministra vnitra Lázara Álvareze Casase, Raulita Rodrígueze Castra a šéfa kubánské rozvědky. Jednání se měla týkat zpravodajské spolupráce, ekonomické stability i širších bezpečnostních otázek.

Americký zdroj uvedl, že šéf CIA předal kubánské straně podmínku Bílého domu: seriózní rozhovory budou možné jen tehdy, pokud Havana provede „zásadní změny“. Konkrétní požadavky Trumpova týmu americká strana neupřesnila. Dlouhodobě však Washington tlačí na otevření státem řízené ekonomiky, kompenzace za majetek zabavený po revoluci Fidela Castra a uspořádání svobodných voleb.

Ratcliffova cesta představuje podle Reuters mimořádně výjimečný kontakt mezi oběma zeměmi – pravděpodobně teprve druhou návštěvu šéfa CIA na Kubě od roku 1959. Z americké strany zároveň zaznělo, že ostrov už nemůže být „bezpečným útočištěm pro protivníky na západní polokouli“.

Blokáda paliv a ulice bez proudu

Mise CIA přichází v době prudce rostoucího napětí. Trumpova administrativa výrazně zpřísnila tlak na kubánský režim a fakticky uvalila na ostrov palivovou blokádu. Washington pohrozil cly zemím, které Kubě dodávají ropu a pohonné hmoty. Následkem jsou rozsáhlé výpadky elektřiny a další prohlubování už tak oslabené ekonomiky.

V Havaně ve středu večer propukly protesty poté, co části města zůstaly bez proudu déle než 24 hodin. Obyvatelé upozorňují, že situace ohrožuje zásoby potravin a znemožňuje normální život i spánek. Kubánský ministr energetiky a dolů přiznal, že v zemi došla nafta i topný olej a elektrická síť je v „kritickém“ stavu.

Ostrou kritiku režimu přidal americký ministr zahraničí Marco Rubio, který má kubánské kořeny. Popsal Kubu jako zemi, kde lidé „doslova jedí odpadky z ulic“, zatímco bohatství ovládá společnost vlastněná vojenskými generály, sedící podle něj na 16 miliardách dolarů. Ekonomiku označil za „zlomenou a nefunkční“.

Kubánská vláda návštěvu šéfa CIA potvrdila jako první. Ve svém prohlášení uvedla, že obě země mají zájem rozvíjet spolupráci bezpečnostních složek v otázkách regionální i mezinárodní bezpečnosti. Zároveň zdůraznila, že Kuba nepředstavuje hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států.

Představitel CIA současnou situaci označil za „vzácnou příležitost“ ke stabilizaci kubánské ekonomiky, ale varoval, že šance na zlepšení podmínek pro téměř deset milionů obyvatel není neomezená. Trump už po vývoji ve Venezuele prohlásil, že „další na řadě je Kuba“ – a Ratcliffova cesta do Havany ukazuje, že tento vzkaz bere Bílý dům vážně.