Trump tvrdí, že Írán přišel o 80 procent raket. Zprávy tajných služeb ale říkají něco jiného

Americký prezident Donald Trump při návratu z Číny prohlásil, že Spojené státy zničily zhruba 80 procent íránských raketových kapacit. Tvrdí také, že Írán má „pod kontrolou“ a že k řešení konfliktu nepotřebuje pomoc Číny. Zároveň ostře útočí na americká média, zejména deník The New York Times, jehož zpravodajství o Íránu označil za zrádcovské.

Podle NYT ale utajované analýzy amerických zpravodajských služeb ukazují jiný obraz: Teherán má nadále přístup k většině svých základen a skladů i odpalovacích zařízení, včetně stanovišť podél strategického Hormuzského průlivu. Veřejná prohlášení Bílého domu jsou tak podle listu v přímém rozporu s interními informacemi administrativy.

Trumpův Peking, Írán a tlak na Čínu

Trump své výroky pronesl před novináři na palubě Air Force One při cestě z Pekingu. Zpochybnil zprávy médií, podle nichž si Írán udržel významnou část raketového arzenálu, a trval na tom, že 80 procent kapacit bylo zničeno. Přítomnému reportérovi The New York Times řekl, že jeho texty o Íránu jsou „zrádcovské“ a nahrávají nepříteli.

Návštěva v Číně byla prezentována jako okázalé setkání „dvou starých přátel“, Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Přes vřelá slova ale podle médií nepřinesla zásadní průlom ani v obchodních sporech, ani v otázkách Tchaj-wanu či války s Íránem. Trump před odletem avizoval „dlouhý rozhovor“ o Íránu, vzápětí však dodal, že Siho pomoc nepotřebuje a že Írán nebude hlavním tématem, protože USA mají situaci pod kontrolou.

Současně se v oblasti Hormuzského průlivu odehrávají kroky, které ukazují, jak citlivý je konflikt pro světovou ekonomiku. Írán začal po žádostech čínského ministra zahraničí a velvyslance v Teheránu umožňovat průjezd některým čínským lodím v souladu se svým vlastním protokolem. Revoluční gardy uvedly, že od středečního večera proplulo asi 30 plavidel s povolením íránských úřadů. Trump a Si se shodli, že průliv musí zůstat otevřený kvůli přepravě ropy a plynu.

Rozdělený BRICS, napětí s SAE a energetická závislost Evropy

Diplomatické dopady války s Íránem se projevily i na dvoudenním jednání ministrů zahraničí skupiny BRICS. Schůzka skončila bez společného závěrečného prohlášení, protože členské státy se neshodly na postoji k situaci na Blízkém východě. Indie jako předsednická země uvedla, že zazněla „široká škála pohledů“ a že mezi některými členy panovaly rozdílné názory na vývoj v západní Asii.

Napětí roste také mezi Íránem a Spojenými arabskými emiráty. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil SAE za účastníka agrese proti Teheránu poté, co izraelská strana zveřejnila informaci o tajné návštěvě premiéra Benjamina Netanjahua v emirátech během útoků na Írán. Abú Zabí takovou cestu popřelo a prohlásilo, že vztahy s Izraelem nejsou založené na utajování.

Podle íránských tvrzení se emiráty odmítly připojit k odsouzení úderů, které na Írán na konci února zahájily Spojené státy a Izrael, a podle Arakčího se tak „stává jasné“, že se SAE těchto operací účastnily, případně proti Íránu přímo jednaly.

Válka zároveň mění energetickou mapu Evropy. Studie Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu upozorňuje, že kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu, souvisejícím s konfliktem USA a Izraele s Íránem, roste závislost Evropy na zkapalněném zemním plynu z USA. Spojené státy by tak měly letos vystřídat Norsko jako hlavního dodavatele plynu pro evropský trh, přestože americké LNG je v průměru nejdražší variantou. Současně dovoz LNG z Ruska do Evropy v prvním čtvrtletí dosáhl rekordu.

Napětí v regionu se promítá i do bezpečnostní situace. Izrael navzdory příměří pokračuje v útocích na jih Libanonu; tři čtvrteční nálety na vozidla si podle libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně osm mrtvých, včetně dvou dětí. Izraelská armáda uvedla, že cílila na hnutí Hizballáh.

Diplomatické iniciativy mezitím hledají cesty, jak konflikt alespoň částečně zkrotit. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Paříž předloží v Radě bezpečnosti OSN návrh na vytvoření neutrální a mírové mise, která by zajistila volnou plavbu v Hormuzském průlivu po skončení války v Íránu. Čínský ministr zahraničí Wang I zase vyzval Pákistán, aby zintenzivnil zprostředkovaná jednání mezi Teheránem a Washingtonem.

Napětí kolem Íránu tak probíhá na několika frontách současně – od ostrých výroků Donalda Trumpa a sporů s médii přes diplomatické tahanice v BRICS až po tichou, ale zásadní přestavbu energetických toků do Evropy.