Právě v těchto týdnech začínají sociální sítě znovu plnit fotky sklenic s kalným, lehce nažloutlým nápojem, ve kterém plavou zelené lístky. Vypadá to spíš jako voda z vázy než něco k pití, ale tisíce lidí po celé republice si to každé jaro vědomě připravují a pijí. A letos, v dubnu 2026, je tahle tradice silnější než kdy dřív – i díky rostoucímu zájmu o jedlé byliny a „detox“.
Proč Češi v dubnu pijí „plevel“ z trávníku
Za zvláštně vypadajícím nápojem se většinou skrývá pampeliškový nebo kopřivový macerát – studený nálev z čerstvých jarních bylin. Nejde o módní výmysl influencerů, ale o zvyklost, kterou v různých obměnách popisují etnologové z Národního muzea i regionální vlastivědná muzea od první poloviny 20. století.
Podle informací Státního zdravotního ústavu a doporučení Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z posledních let roste zájem o sběr planých bylin, a s ním i potřeba připomínat základní bezpečnost: sbírat mimo silnice, průmyslové zóny a psí „záchodky“. To, co naši prarodiče brali jako samozřejmost, si dnes mnoho lidí musí znovu osvojit.
Nejčastěji se v dubnu připravují nápoje z těchto bylin:
- Kopřiva dvoudomá: mladé vršky do 10 cm, na podporu jarní „očisty“.
- Pampeliška lékařská: listy a květy, tradičně spojované s játry a trávením.
- Sedmikráska chudobka: květy do směsí, spíš symbol jara a jemné dochucení.
- Podběl: občas v menším množství do směsí, hlavně při jarním pokašlávání.
Trendem posledních dvou let, o kterém píše například iRozhlas.cz a regionální Deníky, je návrat k „babským receptům“, ale v kombinaci s opatrností: lidé víc sledují doporučení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a ověřují si, co vlastně sbírají.
Jak si nápoj připravit tak, aby vypadal divně, ale chutnal překvapivě dobře
Pokud chcete pochopit, proč tenhle nápoj lidé dobrovolně pijí, nejlepší je zkusit si ho připravit doma. Důležité je nepodcenit detaily – právě ty rozhodnou, jestli skončíte s kalnou vodou bez chuti, nebo s jarním nápojem, který má smysl.
Nejdřív si vyberete místo. Ideálně louka nebo zahrada dál než 50–100 metrů od hlavní silnice. Trávník by měl být suchý, bez viditelných stop po psech a bez žlutých skvrn od moči. V podvečer, kdy už slunce tolik nepálí, mají listy pevnější strukturu a méně vadnou.
Nasbírané byliny doma okamžitě propláchnete ve studené vodě, dokud z nich nestéká čirá voda. Přitom si všímáte, jestli na listech nezůstaly slimáci, hlína nebo černé tečky plísní. Jakmile bylinky začnou po pár minutách ve vodě povlávat lehce „slizce“, vyhodíte je – to je signál, že byly přestárlé nebo napadené.
Pro základní jarní nápoj budete potřebovat:
- 2 hrsti čerstvých mladých kopřiv (vršky s 3–4 lístky)
- 1 hrst pampeliškových listů a pár květů bez stonků
- 1 l studené filtrované vody
- 2–3 kolečka bio citronu nebo lžíci jablečného octa
Byliny natrháte rukou na kousky o velikosti dvoukoruny, aby se lépe uvolňovaly látky. Nasypete je do skleněné nádoby, zalijete studenou vodou tak, aby všechny listy byly ponořené, ale nahoře zůstalo aspoň 2 cm volného prostoru. Přidáte citron. Po prvních pěti minutách si všimnete, že voda začíná lehce zelenat a vůně se mění z „trávníku“ na jemně bylinkovou.
Nádobu dáte na kuchyňskou linku mimo přímé slunce. Během 4–6 hodin macerace občas sklenicí zakroužíte; byliny se zbarví do tmavší zelena a voda získá matný, zakalený vzhled – to je přesně ten „divný“ moment, kdy nápoj nevypadá lákavě. Po přecezení přes jemné sítko nebo plátýnko ale zjistíte, že chuť je mírně trpká, ale osvěžující, něco mezi slabým zeleným čajem a okurkovou vodou.
Kdy nápoj raději nepít a jak z něj vytěžit maximum
Nápoj z jarních bylin není neškodná voda. Ministerstvo zdravotnictví ČR i praktičtí lékaři dlouhodobě upozorňují, že byliny mohou ovlivňovat léky a zatěžovat ledviny nebo játra, pokud se to s nimi přežene. Proto má smysl držet se střídmosti a selského rozumu.
Lidé s chronickým onemocněním ledvin, jater, s užívanými léky na ředění krve nebo s autoimunitním onemocněním by se měli před pravidelným pitím kopřivových a pampeliškových nálevů poradit s lékařem. V praxi to znamená: ne začít pít litr denně „na očistu“, ale nejdřív se zeptat svého praktika, třeba v ordinaci v rámci sítě EUC Klinika nebo Agel.
Pro zdravého dospělého člověka je rozumné:
- pít nápoj jen v dubnu a květnu, kdy jsou byliny mladé,
- držet se množství kolem 200–300 ml denně, ne víc než 2 týdny v kuse,
- vnímat signály těla – pokud se objeví bolest břicha, průjem nebo vyrážka, přestat.
Jeden z triků, který znají bylinkáři na venkově a dnes se znovu objevuje i v kurzech třeba v Botanické zahradě hl. m. Prahy, je přidat do nápoje malý kousek jablka nebo lžičku medu. Sladkost potlačí trpkost a nápoj se lépe pije, aniž byste museli přidávat cukr ve velkém.
Důvod, proč lidé tenhle „divný“ nápoj každoročně pijí, tak není jen víra v očistu. Je to i pocit, že po zimě konečně sahají na něco živého, co roste pár metrů od domu – a mění to ve svůj malý osobní rituál jara.
