Na papíře jste „OSVČ“, v reálu chodíte do stejné kanceláře, máte šéfa, porady, benefity. V Česku běžná situace – a přesně tady začíná zóna švarcsystému, která firmám i lidem na IČO může zanechat hodně drahé následky, často s odstupem několika let.
Teď se pravidla znovu mění. Ministerstvo práce přichází s novým pětibodovým testem a tvrdí, že má přinést větší jistotu. Jenže v praxi to může znamenat pravý opak: několik let právní mlhy, odvážnější „optimalizace“ a víc sporů, které se ozvou, až když už je pozdě něco elegantně zachraňovat.
Nový pětibodový test: stačí jedno nesplněné kritérium a problém „zmizí“?
Podle návrhu tzv. platformového zákona má být švarcsystém nově posuzován mnohem užším sítem. Klíčové jsou dvě věci: vztah nadřízenosti a podřízenosti a to, zda člověk pracuje navenek pod značkou firmy. Nadřízenost a podřízenost se pak dál rozpadá na čtyři prvky: kdo organizuje práci, kdo ji kontroluje, kdo dává pokyny a kdo určuje pracovní dobu.
V překladu do běžné praxe: vzniká pětibodový test. Pokud jsou splněny všechny body, jde o zastřený pracovněprávní vztah. Když jeden chybí, oficiálně by už o švarcsystém jít nemělo. A tady se otevírá prostor pro kreativitu – stačí, aby firma formálně „nepředepisovala“ pracovní dobu, nebo do smlouvy napsala možnost využít subdodavatele, a celý vztah se najednou tváří čistě.
Jenže realita práce v kancelářích, IT nebo marketingu je jiná. Lidé často fungují v nástrojích typu Jira, Asana nebo firemní CRM, kde je každý úkol přidělený, termínovaný a detailně kontrolovaný. Pokyny jsou na každém kroku, ať už máte smlouvu na HPP, nebo IČO. Dosud soudy braly v úvahu i ekonomickou závislost – pokud vám jeden klient fakticky platí živobytí, je to silný signál, že by šlo o zaměstnání. Tohle kritérium ale z návrhu mizí.
Levnější pokuty, měkčí slovník. Signál firmám je jasný
Ministerstvo nejen zužuje definici, ale zároveň výrazně snižuje sankce. Horní hranice pokuty pro firmu má klesnout z 10 na 3 miliony korun, pracovníci sami už pokutováni být nemají a pojem „nelegální práce“ má nahradit mírněji znějící „nehlášená práce“.
Pro podnikatele je to srozumitelná zpráva: stát už nechce švarcsystém tak tvrdě trestat. V kombinaci s novým testem se dá čekat, že část firem se k práci na IČO vrátí mnohem sebevědoměji – zvlášť v oborech, kde je rozdíl mezi čistou mzdou a fakturovaným příjmem obrovský.
Už dnes podle dat Českého statistického úřadu pracují statisíce lidí jako OSVČ bez zaměstnanců. V IT nebo v poradenství není výjimkou, že čistý příjem kontraktora je o desítky procent vyšší než u zaměstnance na stejné „brutto“ úrovni. Když se k tomu přidá nižší riziko sankcí, tlak na práci na IČO logicky poroste.
Proč nejistota dopadne i na „obyčejného“ člověka na IČO
Na první pohled to vypadá lákavě: víc peněz na ruku, mírnější pravidla, menší hrozba pokuty. Skutečný háček se ale ukáže často až po letech.
Typický scénář: děláte několik let pro jednu firmu, máte pracovní e-mail, firemní notebook, účastníte se porad, jezdíte na teambuildingy, ale fakturujete na IČO. Všichni jsou spokojení – do chvíle, než přijde kontrola inspekce práce, spor o ukončení spolupráce nebo zdravotní komplikace, kdy začnete řešit nemocenskou a důchod.
V takové chvíli začne být najednou důležité, jak přesně je ve smlouvě napsaná pracovní doba, kdo formálně uděluje pokyny a jestli vystupujete pod logem firmy. Výklad nového testu přitom nebude jasný roky – inspektoráty, soudy i advokáti se budou teprve „učit“, co jednotlivé body znamenají. Výsledek? Stejná situace může dopadnout v Brně jinak než v Praze, a jistotu získáte až s rozsudkem.
Pro běžného člověka to znamená jediné: smlouva na IČO není jen o tom, kolik vám přijde na účet příští měsíc. Je to sázka na to, jak stát a soudy vyloží nový test za pět nebo deset let – v době, kdy už si detaily dnešního ujednání možná ani nevybavíte.
Praktický rychlý test, který má smysl si projít už teď: pokud byste druhý den po převedení na HPP dělali úplně totéž, ve stejném týmu, pod stejným šéfem, jen s jiným papírem v šuplíku, jste přesně v zóně, kde nový zákon může jednou rozhodovat o hodně penězích.
Nakonec si tak možná budete pamatovat jednoduché pravidlo: čím víc váš „byznys“ připomíná normální zaměstnání, tím víc se vyplatí brát švarcsystém vážně – i když dnes vypadá, že se mu stát dívá skrz prsty.
