Když v těchto týdnech pražští kriminalisté znovu otevírají staré spisy, málokdo čeká, že klíč k dávno zapomenutému případu může ležet doslova pod prkny sklepní podlahy. Přesně to se stalo v jednom činžovním domě na rozhraní Žižkova a Vinohrad, kde běžná rekonstrukce podle místních zpráv a policejního vyjádření odhalila prostor, o němž nevěděli ani současní majitelé.
Sklep, který nepasoval do plánů domu
Dělníci, kteří dům rekonstruovali, si nejdřív všimli něčeho, co zná každý, kdo někdy opravoval starý pražský byt: podlaha se v jednom rohu mírně propadala a beton měl jinou barvu než zbytek. Když po několika minutách bourání uslyšeli duté zadunění a prach se místo obvyklého šedého tónu zbarvil do téměř černé, bylo jasné, že pod vrstvou betonu je dutina.
Podle informací, které v roce 2026 zveřejnila Policie ČR na svém webu a které převzala i ČTK, šlo o nelegálně zazděný sklepní prostor, který se neobjevoval v současné dokumentaci ani v běžně dostupném výpisu z katastru nemovitostí spravovaného Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Teprve archivní plány z 30. let, dohledané na Magistrátu hlavního města Prahy, ukázaly, že zde kdysi vedla menší spojovací chodba do sousedního domu.
Vyšetřovatelé z pražské mordparty, zvyklí na sklepy v historických domech na Malé Straně i v Karlíně, popisovali atmosféru po otevření prostoru jako „směs plísně, starého uhlí a něčeho, co připomínalo zatuchlý textil“. Teplota byla o několik stupňů nižší než ve zbytku sklepa, vzduch se téměř nehýbal.
V takových případech policie postupuje podle standardů, které v Česku upravuje například Trestní řád a interní metodiky kriminalistické techniky: prostor se okamžitě uzavře, přivolají se technici, forenzní tým a často i pyrotechnik, pokud existuje podezření na starou munici z období druhé světové války.
Co se našlo pod podlahou a proč to zajímá i historiky
Podle dosavadních informací, které v roce 2026 shrnula například redakce serveru iROZHLAS a Lidové noviny, se v tajném sklepu nenašlo nic, co by připomínalo čerstvý zločin. Přesto šlo o nález, který vyšetřovatele „nečekaně vrátil o několik desetiletí zpět“.
V prostoru se našly především tři typy předmětů:
- Zbytky osobních věcí z období protektorátu (části kufrů, boty, kovové přezky).
- Staré skleněné lahve a plechové dózy, některé s německými nápisy.
- Kusy textilu a dřeva, částečně napadené houbou a plísní.
Podle odborníků z Národního památkového ústavu, kteří byli k nálezu přizváni, ukazuje kombinace předmětů a způsob zazdění na pravděpodobné využití sklepa jako úkrytu v závěru války nebo krátce po ní. Tomu odpovídá i fakt, že prostor byl pečlivě odvětráván úzkým kanálkem, který zvenčí vypadal jako běžná větrací mřížka.
Kriminalisté přesto postupovali, jako by šlo o potenciální místo činu: několik hodin systematicky dokumentovali každý předmět, odebírali vzorky půdy a rentgenovali zdivo kvůli možnosti, že by za stěnami mohly být ukryté zbraně nebo lidské ostatky. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by šlo o neobjasněnou vraždu, což ostatně potvrdil i mluvčí Policejního prezidia pro ČT24.
Zajímavé je, že podobné nálezy se v Praze v posledních letech objevují častěji. Stavební boom, rekonstrukce starých činžáků a tlak na využití každého metru plochy znamenají, že tajné sklepy, zazděné chodby a kryty z 50. let se objevují téměř v každém větším městském obvodu – od Holešovic po Smíchov.
Jak bezpečně prozkoumat vlastní sklep, než pozvete policii
Majitelé domů a bytů se po podobných zprávách často ptají, co dělat, když ve sklepě narazí na podezřelou zazděnou část nebo dutý prostor. Zkušenost pražských vyšetřovatelů i statiků z České komory autorizovaných inženýrů a techniků ukazuje, že největší chybou je jednat zbrkle.
Nejdřív je vhodné prostor vizuálně zkontrolovat při dobrém světle – ideálně silnou LED svítilnou, která ukáže rozdíly v barvě zdiva a vlhkosti. Pokud se podlaha v některém místě prohýbá nebo zní dutě, je dobré několik minut pozorovat, zda se neobjevují vlasové trhliny, drobné odpadávání omítky nebo změna zápachu, když na místo několikrát silněji došlápnete.
Pokud narazíte na zazděné dveře, atypickou příčku nebo staré dřevěné obložení, vyplatí se před jakýmkoli bouráním oslovit statika nebo stavební dozor. Ten během zhruba půlhodinové prohlídky dokáže podle zvuku při poklepu kladívkem, struktury malty a tloušťky zdi odhadnout, zda jde o nosnou konstrukci, nebo pozdější přizdívku.
V okamžiku, kdy se objeví:
- neobvyklý zápach připomínající chemikálie či rozklad,
- staré munice, náboje nebo kovové schránky,
- známky, že někdo prostor úmyslně maskoval (čerstvější omítka, jiný typ cihel),
je na místě okamžitě přestat s pracemi, prostor zavřít, vyvětrat chodbu a volat linku 158. Policie ČR má v Praze i krajích funkční systém pyrotechniků a kriminalistických techniků, kteří jsou zvyklí pracovat v historických objektech, aniž by je zbytečně poškodili.
Zkušenější vyšetřovatelé navíc doporučují jednu věc, o které se v médiích moc nemluví: pokud máte v domě dlouholeté sousedy pamětníky, vyplatí se s nimi před rekonstrukcí sklepa klidně půl hodiny posedět nad kávou. Často si pamatují, kde bývaly uhlárny, staré kryty civilní obrany nebo provizorní úkryty z roku 1968, a dokážou upozornit na místa, kde byste bourat vůbec neměli.
Nález tajného sklepa proto nemusí znamenat jen potenciální kriminální zápletku. V řadě případů jde o cenný historický otisk života v Praze, který – pokud se k němu přistoupí s respektem a podle pravidel – dokáže propojit práci kriminalistů, historiků i samotných obyvatel domu.
