Jeden jediný rok práce v Německu nebo Rakousku může v roce 2026 rozhodnout, jestli na český důchod dosáhnete o několik let dřív – nebo vůbec. Změny v důchodových systémech po celé Evropě a čerstvé úpravy pravidel v Česku i Německu nutí lidi, kteří jezdí „na práci k sousedům“, mnohem pečlivěji hlídat, co a kde mají odpracováno.
Proč se vám německý nebo rakouský rok „počítá“ do českého důchodu
Klíč je v pravidlech EU. Podle nařízení EU o koordinaci sociálního zabezpečení se doby pojištění z členských států sčítají. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) tak při posuzování nároku na starobní důchod přihlíží i k tomu, co jste odpracovali v Německu či Rakousku.
Podle aktuálních informací ČSSZ a německé Deutsche Rentenversicherung v roce 2026 platí:
- Český nárok na důchod vyžaduje minimálně 35 let doby pojištění pro řádný starobní důchod (včetně tzv. náhradních dob).
- Pokud máte v Česku například 34 let a chybí vám „kousek“ do potřebné hranice, jeden rok legální práce v Německu nebo Rakousku vám může tuto podmínku splnit.
- Každý stát pak vyplácí svou část důchodu – Česko za české roky, Německo či Rakousko za „své“ roky.
Prakticky to funguje tak, že až se přiblížíte důchodovému věku, podáte žádost na OSSZ podle místa bydliště v ČR. Ta si sama vyžádá údaje z Německa (přes Deutsche Rentenversicherung) nebo z Rakouska (přes Pensionsversicherungsanstalt). Nemusíte tedy obíhat úřady v cizině, ale musíte vědět, u kterého zaměstnavatele a v jakém období jste pracovali.
Jak jeden rok u sousedů ovlivní výši české penze – a kde lidé dělají chyby
Nejčastší omyl je představa, že vysoký německý plat automaticky zvedne český důchod. Podle ČSSZ ale Česko při výpočtu vychází jen z českých výdělků. Německé či rakouské příjmy nezvednou českou penzi přímo, ale pomůžou vám jinak:
- umožní splnit potřebnou dobu pojištění,
- dovolí odejít do důchodu dřív, než kdybyste se spolehli jen na české roky,
- zajistí vám samostatný německý či rakouský důchod, který k českému přiteče jako druhá platba.
Podle aktuálních dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a analýz Hospodářských novin je v roce 2026 výrazný trend: stále víc Čechů má roztříštěnou kariéru – pár let v Česku, pár v Německu, sezónně v Rakousku. A právě tady vznikají chyby:
- Lidé neřeší, zda byli opravdu přihlášeni k sociálnímu pojištění; práce „načerno“ se nepočítá, i když vám chodily peníze na účet.
- Neuchovávají Lohnabrechnung / Gehaltszettel (mzdové listy) ani rakouské Dienstzettel a později si nepamatují přesné roky a zaměstnavatele.
- Nereagují na dopisy z Deutsche Rentenversicherung nebo Pensionsversicherungsanstalt, které si chtějí ověřit chybějící období.
Krátký přehled, kdy jeden rok v Německu nebo Rakousku může zásadně změnit situaci:
- Chybějící rok do 35 let pojištění v ČR – bez něj byste na český důchod vůbec nedosáhli.
- Předčasný důchod – s „přičteným“ rokem se můžete do předčasného důchodu vejít s menší srážkou.
- Vyšší celkový příjem v penzi – český důchod + menší německý/rakouský důchod může udělat rozdíl i 5–8 tisíc korun měsíčně.
Co udělat v roce 2026 hned teď, aby vám rok v Německu nebo Rakousku nepropadl
První praktický krok je zkontrolovat si vlastní „důchodový účet“. Na ePortálu ČSSZ si během pár minut po přihlášení přes bankovní identitu nebo eObčanku zobrazíte, jaké doby pojištění máte v Česku evidované. Pokud vidíte „díry“ – roky, kdy jste pracovali v Německu nebo Rakousku –, je to v pořádku, tyto doby se doplní až při žádosti o důchod. Vy ale potřebujete mít v ruce důkazy, že jste tam opravdu legálně pracovali.
Proto si doma projděte šanony i e-maily a během půl hodiny si vytřiďte:
- pracovní smlouvy z Německa či Rakouska, alespoň s rokem a názvem firmy,
- výplatní pásky nebo roční přehledy daní, kde je vidět odváděné sociální pojištění,
- staré potvrzení o přihlášení k pojištění (Sozialversicherungsausweis, Versicherungsnummer).
Všímejte si konkrétních detailů: na německých mzdových listech hledejte položky Rentenversicherung a Sozialversicherungsnummer, v rakouských dokumentech Pensionsversicherung a Versicherungsnummer. Jakmile tyto údaje najdete, zapište si je na jeden papír a uložte do průhledné složky; při žádosti o důchod u OSSZ vám to ušetří několik návštěv a týdny čekání.
Pokud jste v Německu nebo Rakousku pracovali přes českou agenturu, která vás „pronajímala“ zahraniční firmě, ověřte si, zda jste měli vystavený formulář A1. Ten určuje, v jakém státě jste byli pojištění. Jestli jste slyšeli jen větu „daně a pojištění za vás řešíme“, bez papírů riskujete, že se rok vašeho života neuzná nikde.
Podle zkušeností poradců ČSSZ udělá velký rozdíl, když se o tyto věci začnete zajímat alespoň 5–10 let před důchodem, ne až v den narozenin, kdy dosáhnete důchodového věku. V praxi to znamená jednou za pár let zkontrolovat ePortál ČSSZ, projít si šuplíky, doplnit si chybějící dokumenty a v případě nejistoty napsat krátkou žádost o informativní osobní list důchodového pojištění.
Jeden rok v Německu nebo Rakousku je pak nejen vzpomínka na vyšší výplatu, ale i konkrétní číslo, které vám může v penzi přidat několik tisíc měsíčně – a hlavně jistotu, že na důchod dosáhnete včas.
