Každý z nás má za volantem svůj „podpis“, který si ani neuvědomuje – a právě v těchto týdnech, kdy policie i BESIP znovu řeší psychologii řidičů v souvislosti s jarním nárůstem nehod, získává tahle drobnost nový význam. Způsob, jak držíte volant, totiž nesouvisí jen s bezpečností, ale i s vaším vnitřním nastavením, mírou kontroly a stresem.
Podle aktuálních materiálů BESIP a výzkumů, na které v roce 2026 navazuje i Centrum dopravního výzkumu (CDV) v Brně, se psychologický profil řidiče stále víc propojuje s prevencí nehod. Nejde o ezoteriku, ale o soubor drobných návyků, které prozrazují, jak reagujete pod tlakem.
Co o vaší povaze prozradí konkrétní úchopy volantu
Klasické „devět a tři“ (ruce zhruba v místech hodin 9 a 3) je dnes podle metodiky Ministerstva dopravy ČR považováno za nejbezpečnější. Lidé, kteří takto jezdí i v běžném provozu, bývají spíše racionální, systematičtí a dobře snášejí pravidla. Často jde o ty, kdo mají za sebou autoškolu v posledních letech, kdy se tenhle styl víc prosazuje. V reálu si všimnete, že volant cítíte pevně v dlaních, mezi palcem a ukazováčkem je mírné napětí a při zatočení je pohyb plynulý, bez cukání.
Naopak „jedna ruka nahoře“, typicky na dvanácté hodině, bývá spojována s potřebou volnosti a lehkou dávkou exhibice. Řidič má pocit, že všechno zvládá „s prstem v nose“ – dokud nepřijde krizová situace. Psychologové z Policejního prezidia ČR v posledních analýzách nehod upozorňují, že právě u mladších řidičů se tenhle uvolněný styl častěji potkává s přeceňováním vlastních schopností. Pokud navíc cítíte, že vám ruka po pár minutách tuhne v rameni, je to jasný signál, že tělo je ve stresu, i když si hlava myslí opak.
„Volant jen konečky prstů“ (lehké držení spodní části) často volí lidé, kteří neradi přebírají plnou odpovědnost. V běžném životě působí klidně, ale v momentě, kdy se něco zvrtne, mají tendenci „pustit to z ruky“ – a u řízení to může být doslova. Poznáte to tak, že při rychlejší jízdě cítíte drobné vibrace volantu až do prstů a ruce vám snadno sklouznou; mozek si přitom vytváří falešný pocit, že vše jde samo.
Zajímavou skupinou jsou „křečovité ruce na spodku volantu“. Tady jde často o úzkostnější, přetížené lidi, kteří hledají bezpečí v tom, že se něčeho pevně drží. Dlaně bývají zpocené už po deseti minutách, cítíte napětí v předloktí a při každém předjíždění lehké stažení žaludku. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) přibývá v Česku řidičů se symptomy chronického stresu – a volant je místo, kde je to vidět dřív než v ordinaci.
Jak svůj styl řízení přečíst a upravit během jedné jízdy
První krok je krátké pozorování. Při další cestě si na rovnějším úseku, kde jedete stabilní rychlostí (například 90 km/h na okresce mezi Kolínem a Pardubicemi), na 20–30 sekund vědomě zkontrolujte, kde přesně máte ruce, jak silně svíráte volant a co cítíte v ramenou a čelistech. Pokud zjistíte, že zuby máte sevřené a ramena u uší, jste pravděpodobně v napětí, i když to navenek není vidět.
Potom zkuste vědomý přesun do pozice „devět a tři“. Během několika vteřin ruce posuňte tak, aby lokty byly lehce pokrčené a mezi hrudníkem a volantem zůstala mezera na šířku dlaně. Všímejte si, jak se změní pocit z řízení: volant bude reagovat plynuleji, v zatáčkách přestanete „lovit“ stopu a auto přestane lehce „plavat“ po pruzích. Typicky už po pěti minutách jízdy takhle uslyšíte, že motor zní klidněji – ne proto, že by se změnil, ale protože vy přestanete tolik cukat s plynem.
Užitečný je i krátký „mikrotest stresu“, který používají někteří instruktoři v pražských a brněnských autoškolách: na semaforu, když stojíte, na tři vteřiny úplně povolte stisk volantu, protřepejte prsty, zhluboka se nadechněte nosem a pomalu vydechněte ústy přes našpulené rty. Všimněte si, zda při tom slyšíte lehké zapraskání v krku nebo ramenou – to je signál, že jste byli ztuhlí delší dobu.
Jako malou pomůcku můžete využít i moderní technologie. Některá novější auta značek Škoda Auto nebo Hyundai prodávaná v Česku mají asistenty, kteří při „neklidném“ řízení (časté korekce, vyjíždění z pruhu) upozorní na únavu. Pokud vám systém nabídne pauzu už po hodině, je velmi pravděpodobné, že váš styl držení volantu souvisí s vnitřním napětím, nikoli jen s ospalostí.
Krátké shrnutí pro rychlou sebekontrolu:
- Ruce nahoře jednou rukou: sklon k risku a pocitu neporazitelnosti.
- Křečovitý stisk dole: vnitřní nejistota a zvýšený stres.
- Lehké konečky prstů: vyhýbání se odpovědnosti v krizích.
- Stabilní „devět a tři“: vyvážená kontrola a lepší reakce.
Kdy je „psychologický podpis“ za volantem už varováním
Pokud na sobě opakovaně pozorujete, že nedokážete udržet ruce v bezpečnější pozici, i když se o to vědomě snažíte, je to signál, že problém není jen v návyku, ale možná v celkovém přetížení. V posledních zprávách České psychologické společnosti se mluví o tom, že řízení je pro mnoho lidí jediný čas, kdy jsou sami se sebou – a právě tehdy se napětí dere na povrch.
Praktický trik, který používají zkušení řidiči z povolání: před delší cestou si na 30 vteřin sedněte do auta, ještě než nastartujete, položte ruce na volant do pozice „devět a tři“ a v duchu si představte první tři křižovatky, které vás čekají. Všímejte si, zda se vám během této krátké vizualizace potí dlaně nebo zrychlí tep. Pokud ano, zkuste cestu odložit o 10–15 minut, projít se kolem domu, párkrát se zhluboka nadechnout a teprve potom vyjet.
Způsob, jakým držíte volant, není žádný magický horoskop. Je to rychlý psychologický test, který vám v roce 2026 může pomoci včas poznat, kdy jste v pohodě – a kdy už riskujete víc, než si připouštíte. A právě to je informace, která může v českém provozu rozhodnout mezi nepříjemnou situací a bezpečným návratem domů.
